Savci i dinosauři
se vyvinuli z různých skupin plazů v druhohorním triasu, tedy v období před
250 až 205 milióny let (savci se však objevili až v závěru tohoto období).
Dosud vědci předpokládali, že dinosauři tehdy světu dominovali a savci měli
velikost i roli dnešních malých hmyzožravců.
Teprve po vyhynutí dinosaurů před 65 milióny let se savcům otevřel
prostor, mohli se vyvíjet, stát se většími a nakonec i dát vznik člověku.
Nyní však vědci zjistili, že to bylo jinak.
Metrový
"gigant"
V lokalitě
Liaoning, kde už dříve našli mnoho dobře zachovalých fosílií dinosaurů
a ptáků, objevili před dvěma lety paleontologové z čínské Akademie věd
zcela neobvyklý nález - zkamenělé pozůstatky dvou savců. Výsledky skutečně
důkladných rozborů nyní zveřejnili v prestižním vědeckém časopise
Nature a kosti současně ukázali v Přírodovědném muzeu v New Yorku. Jsou
staré asi 130 miliónů let.
První, větší živočich byl pojmenován Repenomamus giganticus, což se dá
přeložit jako obrovský plazí savec. Slovo obrovský je ovšem poněkud
relativní a vědci je použili v kontrastu k předpokládané velikosti
tehdejších savců.
Zvíře bylo podobné psu a dlouhé přes metr. Tedy přesněji: jeho lebka měřila
16 centimetrů, tělo 52 centimetrů a zachovalá část ocasních kostí dosáhla
délky 36 centimetrů.
Podle stavby kostí vědci určili, že vážil dvanáct až čtrnáct
kilogramů. Velké a ostré přední zuby a malé zadní zuby jej řadí mezi
masožravce. Porovnání končetin ovšem ukazuje, že živočich nebyl
schopen běhat na velké vzdálenosti.
Psittacosaurus
k obědu
Ale co více, hned
vedle vědci našli savce příbuzného, ale o třetinu menšího, vážícího
mezi čtyřmi a šesti kilogramy. Dali mu jméno Repenomamus robustus. U něj
už jakékoli pochybnosti o stravovacích návycích nepřicházely v úvahu,
neboť měl v žaludku zbytky malého dinosaura.
Protože savcovy zuby neumožňovaly důkladné žvýkání potravy, zvíře
kořist roztrhalo na kousky a spolklo. Její kosti tedy zůstaly poměrně
nerozbité. Dalo se proto určit, že potravou bylo čtrnáct centimetrů
dlouhé mládě psittacosaura. Bylo už natolik vyvinuté, že nemohlo jít o
embryo. V dospělosti tento dinosaurus dorůstal až 180 centimetrů.
Smrt v sopečném popelu
Vědci soudí, že
oba savce náhle usmrtil sopečný popel a zemřeli "pokojně, jako ve spánku".
Mezi současnými zvířaty nemají žádného blízkého příbuzného.
Paleontologové neskrývají nadšení. "To, že savci požírali
dinosaury, je obrovským překvapením," říká Meng Jin z newyorského
Přírodovědného muzea.
Znamená to totiž, že savci už tehdy nežili odstrčeni někde v koutě,
ale soupeřili s dinosaury o potravinové zdroje a o teritorium. A protože ještěry
také lovili, museli mít vliv na jejich evoluční vývoj. To je myšlenka,
jakou si až dosud nikdo nedokázal ani představit.
Dá se předpokládat, že nález vyvolá novou vlnu zájmu o hledání dalších
fosílií pradávných savců. Vědeckým snem pak je objevit pozůstatky březí
samice. Průzkumem embrya by se dalo poznat, jestli se v těle matky vyvíjelo
v placentě, anebo ve vajíčku (jako u dnešního ptakopyska).
Proč vyhynuli dinosauři
Hlavní
uznávaná teorie říká, že před 65 milióny let se Země srazila s
kosmickým tělesem, pravděpodobně s planetkou (asteroidem). Náraz rozptýlil
v zemské atmosféře prach, který zastínil slunce, následovalo prudké
ochlazení a změna klimatu, která usmrtila dinosaury a další spoustu
rostlinných i živočišných druhů. Někteří savci však katastrofu přežili
(jak se jim to podařilo, to se zatím s jistotou říct nedá), a pak se v
uprázdněném světě začali bouřlivě rozvíjet.